Jak si ukážeme v našem článku, těžba je nedílnou součástí života každého coinu. Naplňuje myšlenku zakladatele a současně celou síť chrání. Dále si řekneme, kdo se může stát těžařem a komu se dobývání virtuální měny vyplatí.
Co je těžení kryptoměn
Těžení kryptoměn zajišťuje plynulý provoz blockchainové sítě. Zároveň se takto uvolňují do oběhu nově vytvořené mince jako odměna za proběhlou těžbu. Bez těžby, jak si ukážeme, se kryptoměny neobejdou. Těžařské společnosti společně s těžaři jednotlivci udržují síť stále funkční a v chodu. Síť funguje nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Těžení ověřuje veškeré transakce mezi uživateli kryptoměny. Stará se o to, aby byly již navždy zapsány v blockchainu (pomyslné účetní knize kryptoměny). Těžaři u sebe také vedou kopii blockchainu. Kryptoměny tak mají mnoho na sobě nezávislých a stále aktualizovaných kopií. Proto je prakticky nelze omezit ze strany států. Není takřka možné je napadnout hackery, vzhledem k velkému počtu těžařů.
Proč kryptoměny těžíme
Nejjednodušší odpovědí na tuto otázku jsou slova decentralizace a bezpečnost. Satoshi Nakamoto, zakladatel první kryptoměny bitcoin, v původním dokumentu (white paper) uvádí, že kryptoměna má být decentralizovaná.
Zejména v začátcích měl bitcoin stovky, možná tisíce drobných těžařů. Byli to nadšenci a v této době jim pro těžbu stačil jen obyčejný domácí počítač. Nebyly zde velké subjekty, které by těžily většinu bitcoinů. Situace dnes je jiná. Na těžbu je potřeba veliké množství výkonu. Tento výkon dodávají zejména grafické karty a specializovaný hardware, kterým jsou například ASIC minery.
Jak vznikají nové coiny
Těžení kryptoměny pak má kromě ideologických důvodů zcela praktické důvody. Těžením v prvé řadě dochází k uvolňování nových coinů do oběhu. V případě bitcoinu je to nyní 12,5 BTC za jeden vytěžený blok. Z těchto jednotlivých bloků se skládá blockchain. Každých 210 000 bloků se odměna sníží na polovinu (jde o tzv. halving, česky půlení). Snížení odměny tak dochází k předem plánované deflaci měny. Jde o obvyklé nastavení, které je ve světě kryptoměn běžné.
Více zapojených těžařů znamená bezpečnější kryptoměnu. Pokud některé těžební společnosti zaniknou, bude jich stále dostatek. V síti je rovněž téměř nemožné podvádět. Kryptoměny lze teoreticky napadnout takzvaným 51procentním útokem. Podvodník se v tomto případě zmocní většiny výkonu. Musel by mít neuvěřitelné množství těžební techniky. Vydal by také obrovskou spoustu elektřiny. Následně by byl tento těžař schopen „přepsat historii“. Mohl by si přepsat coiny na vlastní účet. Vzhledem k velikosti celé sítě se tento útok u bitcoinu ještě nikdy nestal.
Jak se kryptoměny těží
Těžení probíhá při pohledu zvenku velice jednoduše. Podnikatel, který chce začít těžit, si opatří příslušný těžební hardware. Poté jej zapojí do kryptoměnové (například bitcoinové) sítě. Proběhne to tak, že si nainstaluje speciální těžební software. Kryptoměny jako například Monero mohou být těženy bez zvláštního hardwaru. Stačí k tomu prohlížeč (někdy je Monero těženo nevědomky, pomocí počítačového viru).
Po zapojení do sítě se rozjedou naplno těžební stroje, které „pracují“ na výpočtu algoritmu. Těžař, který jako první „nalezne“ patřičnou kombinaci znaků vytěží nový blok. Kromě zmíněné odměny za 1 vytěžený blok (nyní je odměna 12,5 mince v případě bitcoinu) dostává úspěšný těžař také transakční poplatky od uživatelů kryptoměny.
Vlastní hardware
Čím více procentuálního výkonu sítě těžař má, tím je větší je šance na získání odměny za nalezený blok. Například pokud by společnost ovládla 20 % výkonu, dostane logicky 20 % nově vytěžených bitcoinů. Pokud jde o malou společnost, měříme výkon na zlomek procenta.
Na vlastním hardwaru zcela samostatně tedy již mnoho společností netěží. Čeští vývojáři ze společnosti SatoshiLabs přišli s řešením. Kromě toho, že vytvořili první hardwarovou kryptoměnovou peněženku na světě Trezor, vymysleli také tzv. pool.
Pool neboli spojení těžařů
Pool je způsob těžení kryptoměn. Mnoho malých se spojí dohromady. Samotní malí těžaři by sotva kryptoměnu vytěžili. Dohromady mají mnohem větší šanci na odměnu. Po získání odměny si ji mezi sebou spravedlivě rozdělí, podle poskytnutého výkonu – elegantní a jednoduché řešení.
Vyplatí se těžit
Tuto otázku si musí klást každý ekonomicky uvažující těžař. Na internetu existuje mnoho kalkulaček, které dle aktuální ceny kryptoměny, ceny elektřiny a výkonosti hardwaru určí, zda bude těžení výdělečné.
Vzorově vypočtěme situaci v České republice pro bitcoin. Uvažujme, že bychom koupili nejnovější dostupný hardware ASICminer 8 Nano Pro. V době psaní článku je cena bitcoinu cca 10 100 USD. Cena jedné KWh je přibližně 4 Kč (0,17 USD). Výdělečnost je dle kalkulačky 3,24 americké dolary na den, tedy 97 dolarů měsíčně. V kalkulaci není započtena úvodní cena mineru.
V prostředí České republiky je zcela nevýhodné těžit samostatně. Spojit se do poolu je nutností.
Proof of Work
Do češtiny lze tento název přeložit jako „důkaz práce“. Těžař svoji práci provádí pomocí speciálního hardwaru, jak bylo popsáno výše. Tento hardware spotřebovává elektřinu a tím ověřuje kryptoměnové transakce, tedy těží nové bloky.
Spotřeba elektřiny u bitcoinové sítě rok od roku roste a je předmětem kritiky. Tento způsob těžby je však v zásadě tím nejbezpečnějším. Nelze jej obejít jinak než vydáním neuvěřitelně velkého množství elektřiny, což by se ve výsledku nikomu nevyplatilo.
Mezi kryptoměny s Proof of Work (PoW) patří například bitcoin (BTC) nebo litecoin (LTC).
Proof of Stake
Oproti Proof of Work nespotřebuje Proof of Stake zdaleka tolik energie. Transakce v síti tohoto typu kryptoměn nejsou potvrzovány těžebními stroji. Potvrzují je uživatelé, kteří vlastní určité minimální množství určitého coinu. Většinou jde o větší množství (například několik tisíc virtuálních mincí).
Mince pro tzv. „stakeování“ jsou uloženy do pomyslné úschovy v rámci sítě. Jakmile je transakce potvrzena jako správná, dostane je uživatel zpět včetně odměny za to, že svoje coiny dočasně poskytl. Kdyby byl vytěžený blok vyhodnocen jako falešný, nedostal by těžař mince nazpět (šlo by o formu trestu).
Proof of Stake (PoS) nalezneme například u kryptoměn Dash (DASH), NEO, Cardano (ADA).
Je těžení legální
Ve většině zemí světa je těžba zcela legální. Výnosy z ní se daní podle příslušných zákonů podle výše daně z příjmu (jako například u běžné podnikatelské činnosti). Jsou však některé země, které o zákazu uvažovali nebo uvažují, mezi nimi například Indie nebo Japonsko. V roce 2018 proběhla v Číně razie na těžaře. I přes tyto obstrukce patří tato země k jednoznačně největším těžařům.
Zdroje:
https://www.asicminervalue.com/
https://forbino.com/kryptomeny/spotreba-energie-v-siti-bitcoin/
https://satoshilabs.com/our-story.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Legality_of_bitcoin_by_country_or_territory