Základní informace o indexu
Pět set amerických firem, ty největší, co na tamních burzách najdete. To je S&P 500 v jedné větě. Jde o takzvané large cap společnosti, tedy podniky s vysokou tržní hodnotou. Nevybírá je počítač ani náhoda, ale komise analytiků podle jasně daných pravidel. K těm se za chvíli dostaneme.
Jedna věc plete začátečníky skoro vždycky. Firmy v indexu totiž nemají stejnou váhu. Není to tak, že by každá tvořila přesně jednu pětistovku celku. Naopak. Čím větší firma, tím větší kus indexu ukrojí. Apple sám o sobě dlouhodobě zabírá jednotky procent, zatímco na ty nejmenší zbydou setiny.
| Ukazatel | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Počet společností | 500 | odtud název indexu |
| Počet akcií v indexu | 503 | tři firmy mají zalistované dvě třídy akcií, proto je cenných papírů o tři více než společností |
| Vznik v dnešní podobě | 4. března 1957 | první výpočty sahají až do roku 1923 |
| Způsob vážení | podle volně obchodovatelné tržní kapitalizace | čím větší firma, tím větší vliv na hodnotu indexu |
| Pokrytí amerického trhu | zhruba 80 % tržní kapitalizace | nejde o podíl na ekonomice, ale na hodnotě akciového trhu |
| Průměrný roční výnos za 10 let | 13,6 % bez dividend | dlouhodobý průměr indexu je okolo 10 % |
Z té tabulky vyplývá jedna věc, kterou hodně lidí přehlédne. Když se daří pár technologickým gigantům, potáhnou nahoru celý S&P 500. A obráceně to platí taky.
Váha firmy v indexu odpovídá hodnotě jejích volně obchodovatelných akcií. Firma za bilion dolarů má v indexu zhruba stokrát větší vliv než firma za deset miliard, i když jsou v seznamu obě jen jednou. Do výpočtu se navíc počítají pouze akcie skutečně dostupné na trhu, nikoli podíly zakladatelů či státu.
Historie indexu
Jméno indexu nese firma Standard & Poor’s a její kořeny sahají překvapivě hluboko. Už v roce 1860 vydal její zakladatel Henry Varnum Poor příručku pro investory do tehdejší žhavé novinky, do železnic. Dodnes patří Standard & Poor’s mezi nejrespektovanější ratingové agentury na světě.
Samotný index se rodil postupně a k dnešní podobě vedla cesta skoro sto let:
Od roku 1957 index v podstatě běží pořád. Přepočítává se každý obchodní den a jeho výchozí hodnota vychází z průměru let 1941 až 1943, kterému správce přiřadil deset bodů.
Výběr společností v indexu a jejich obměna
Teď malý zádrhel, který zamotá hlavu skoro každému. Index se jmenuje 500, ale akcií je v něm 503. Jak to?
Může za to trojice firem, které mají zalistované dvě různé třídy akcií. Alphabet, tedy mateřská společnost Googlu, dále Fox Corporation a News Corp. Firem je tedy 500, cenných papírů 503. Dohromady pokrývají zhruba 80 % tržní kapitalizace amerického akciového trhu.
Ještě před pár lety to fungovalo jinak. Od roku 2017 platilo, že se firmy s více třídami akcií do indexu nově nedostanou, přičemž ty už zalistované si své místo udržely. V dubnu 2023 ale správce indexu toto omezení po konzultaci s trhem zrušil a společnosti s více třídami akcií jsou znovu způsobilé. Neplatí to jen pro takzvané tracking stocks, ty zůstávají mimo hru.
Musím přiznat, že mě při ověřování dat překvapilo, kolik českých i zahraničních textů dodnes uvádí 505 akcií a zdůvodňuje to pravidlem z roku 2017. Je to už tři roky neaktuální. Proto jsme si čísla i podmínky raději prošli přímo v platné metodice indexu.
Jednu výjimku má v pravidlech napevno zapsanou Berkshire Hathaway. Kvůli nízké obchodovatelnosti drahých akcií třídy A správce indexu počítá celou firmu pod levnější třídou B.
Aby se firma do indexu vůbec dostala, musí projít poměrně hustým sítem:
| Podmínka | Co musí firma splnit |
|---|---|
| Sídlo a výkaznictví | sídlo v USA a pravidelné výkazy 10-K, 10-Q a 8-K |
| Burza | NYSE, Nasdaq, NYSE Arca, NYSE American, burzy skupiny Cboe nebo Texas Stock Exchange |
| Tržní kapitalizace | nejméně 22,7 miliardy dolarů, hranice se posuzuje každé čtvrtletí |
| Volně obchodovatelný podíl | alespoň 10 % akcií, hodnotou minimálně polovina výše uvedené hranice |
| Objem obchodů | alespoň 250 tisíc kusů akcie v každém z šesti měsíců před posuzováním |
| Poměr objemu ke kapitalizaci | roční objem zobchodovaných peněz alespoň 0,75násobek volně obchodovatelné hodnoty firmy |
| Ziskovost | kladný zisk za poslední čtvrtletí i za součet čtyř posledních čtvrtletí |
| Doba na burze | alespoň dvanáct měsíců od vstupu na burzu |
Mimo hru navíc zůstávají celé skupiny cenných papírů a právních forem:
- ETF a uzavřené fondy,
- komanditní společnosti a podobné struktury,
- prioritní akcie a opční listy,
- převoditelné dluhopisy,
- ADR, tedy americké depozitní certifikáty na zahraniční akcie.
Právě podmínka ziskovosti dělá z S&P 500 něco jiného než prostý žebříček největších amerických firem. Ztrátová společnost se dovnitř nedostane, i kdyby ji trh oceňoval na stovky miliard dolarů. A i když firma všechna kritéria splní, konečné slovo má stejně komise.
Seznam se navíc nedrží věčně. Tady bychom rádi opravili jeden rozšířený omyl. Index nemá pravidelnou generální revizi jednou za čtvrt roku. Změny se dělají podle potřeby a mohou přijít kdykoli, nejčastěji kvůli fúzím, akvizicím nebo zásadní přestavbě firmy. Čtvrtletně se aktualizují jen počty akcií a váhy.
Komise se sice snaží vybírat firmy tak, aby v indexu vydržely a nemusely po pár měsících zase ven, i tak ale řada zvučných jmen časem vypadla. The New York Times, Wendy’s, Texaco, Kodak. Být velký zkrátka není doživotní jistota. Kdo z indexu jednou vypadne, musí navíc počkat minimálně rok, než ho komise začne znovu posuzovat.
Historický výnos indexu
Dlouhodobě se průměrný roční výnos S&P 500 pohybuje kolem 10 %. Posledních deset let ale bylo výrazně nadprůměrných. K 30. červnu 2026 rostl index v desetiletém průměru o 13,6 % ročně, a to je samotný cenový výnos bez dividend. S reinvestovanými dividendami je číslo ještě o zhruba dva procentní body vyšší.
| Období (k 30. 6. 2026) | Průměrný roční cenový výnos |
|---|---|
| 1 rok | 20,9 % |
| 3 roky | 19,0 % |
| 5 let | 11,8 % |
| 10 let | 13,6 % |
Rok 2025 skončil růstem okolo 16 %, s dividendami dokonce necelých 18 %. Šlo o třetí dvouciferný rok v řadě. Při psaní této aktualizace na začátku srpna 2026 se index pohyboval kolem 7 700 bodů a atakoval historická maxima.
Takhle růžové to ale není pořád. V krizových letech umí index spadnout i o desítky procent. Zajímavé je, že jako celek padá mírněji než jednotlivé akcie v něm. Vezměme krizi z let 2007 až 2009. Microsoft tehdy ztratil kolem 60 % ceny. Walmart ve stejném období „jen“ 28 %. Index, který v sobě má obojí, skončil někde mezi.
Dva učebnicové propady
Na přelomu tisíciletí praskla takzvaná dot com bublina a index během následujících dvou let přišel zhruba o polovinu hodnoty. O pár let později, v roce 2007, udeřila hypoteční krize a index od svého vrcholu odepsal asi 56 %.
Vypadá to děsivě, uznávám. Jenže pointa je jinde. Z každého takového propadu se index nakonec zvedl a připsal k předchozím maximům další stovky procent. Kdo za ta léta neprodával a v propadech naopak přikupoval, ten vydělal.
Historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Posledních deset let bylo nadprůměrných a spoléhat na to, že takové tempo vydrží i příští dekádu, by byla chyba. Počítejte spíše s dlouhodobým průměrem okolo 10 % ročně.
Využití S&P 500
Index má v zásadě dvě role. Ta první je čistě informační. Slouží jako teploměr americké ekonomiky. Daří se firmám, roste index. Přituhne, index klesá. Jednotlivé akcie se přitom houpou prudčeji, index jako celek je klidnější.
Druhá role je ta, kvůli které tu nejspíš jste. Investiční. S&P 500 dlouhodobě zhodnocuje kapitál v průměru okolo 10 % ročně, a to už i se všemi krizemi a propady, které jsme před chvílí zmínili. Nejsou to tedy čísla z ideálního světa, ale reálný průměr i s těmi ošklivými roky.
Proč do S&P 500 investovat
Proč zrovna tenhle index, a ne něco jiného? Důvodů je hned několik.
Hodí se na dlouhé držení. Klidně na celý život. Podívejte se na jakýkoli dlouhodobý graf. I člověk, který nakoupil v tu nejhorší možnou chvíli, na lokálním vrcholu těsně před propadem, je po deseti letech i tak násobně nahoře. Chce to jen nepanikařit a nevyskočit ven zrovna v nejhorším.
Pak je tu diverzifikace, to známé pravidlo o vejcích a jednom košíku. Index ji dělá za vás. Máte v něm banky, průmysl, technologie i zdravotnictví naráz. Klopýtne jedna firma? V pětistovce to skoro nepocítíte.
Modelový výpočet: kdybyste v polovině roku 2016 vložili 100 000 Kč do fondu kopírujícího index a ten by rostl průměrným tempem posledních deseti let, tedy 13,6 % ročně, měli byste v polovině roku 2026 zhruba 358 000 Kč. Výpočet nezahrnuje dividendy, poplatky, daně ani pohyb kurzu koruny vůči dolaru.
Likvidita je další plus. Ať držíte jednotlivé akcie nebo ETF, během obchodních hodin z toho jednoduše vystoupíte. Peníze nejsou nikde zamčené.
A nakonec inflace. Ve Spojených státech ceny v červnu 2026 meziročně vzrostly o 3,5 %, což bylo zpomalení ze 4,2 % v květnu. V Česku byla červnová inflace 1,5 % a podle předběžného odhadu statistiků v červenci mírně zrychlila na 1,7 %. Dlouhodobý výnos indexu se pořád drží nad těmito hladinami, takže vaše peníze reálně spíš rostou, než aby je inflace pomalu ujídala.
Výhody a nevýhody investování do S&P 500
Výhody
- Široké rozložení rizika mezi 500 firem a všechny hlavní obory
- Dlouhodobý průměrný výnos okolo 10 % ročně i se započtenými krizemi
- Vysoká likvidita, z pozice vystoupíte během obchodních hodin
- Nízké náklady u fondů kopírujících index
- Do indexu se dostanou pouze ziskové firmy
Nevýhody
- Silná koncentrace do několika největších technologických firem
- Pouze americké akcie, žádná geografická diverzifikace
- Kurzové riziko koruny vůči dolaru
- V krizi umí index spadnout i o více než 50 %
- Návrat na předchozí maxima může trvat roky
Jak index obchodovat
Koupit si kus S&P 500 na přepážce prostě nejde. Nejjednodušší cesta proto vede přes ETF, tedy fondy obchodované na burze. Takový fond nakoupí akcie přesně v tom poměru, v jakém jsou v indexu, a své podíly pak nabízí na burze. Cena podílu věrně kopíruje hodnotu S&P 500. Vy koupíte jeden kus a máte v kapse malý kousek všech pěti set firem.
U 51 % retailových investorů došlo ke vzniku ztráty.
Druhá možnost jsou takzvané CFD (contract for difference). To je smlouva mezi vámi a brokerem. Při prodeji vám broker vyplatí rozdíl mezi nákupní a aktuální cenou. Pozor ale, funguje to i obráceně. Když prodáte se ztrátou, ten rozdíl doplácíte vy.
Co ovlivňuje cenu indexu
Co vlastně tím indexem hýbe? V zásadě tři věci.
První je nálada na trhu a celková kondice ekonomiky. Daří se americkým firmám, daří se indexu, prostá úměra. S tím souvisí i nezaměstnanost. Čím je nižší, tím lépe se podnikům obvykle vede. Ale pozor na extrém. Když je nezaměstnanost až moc nízko, bývá to signál přehřáté ekonomiky, po kterém často přichází ochlazení a s ním pokles.
Druhým faktorem jsou úrokové sazby Fedu. Nižší sazby znamenají více levných peněz v oběhu. Firmám rostou tržby i zisky a s nimi zpravidla i jejich akcie.
Momentálně americká centrální banka drží základní sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 %. Na červencovém zasedání ji nechala beze změny už popáté v řadě, ale hlasováním 9:3. Tři členové výboru chtěli sazby naopak zvýšit, protože inflace se drží nad dvouprocentním cílem. Trh tak dnes počítá spíše se zdražováním peněz než se zlevňováním, a to je pro akcie opatrnější prostředí než rok zpátky.
A do třetice světová politika. V klidných dobách mají trhy tendenci růst. Přijde konflikt, sankce nebo něco jako pandemie covidu, a nálada se obrátí. Tohle nikdo nenaplánuje dopředu, s tím se musí počítat.