S&P 500/spy index – nejlepší americké firmy, které dlouhodobě poráží inflaci

Základní informace o indexu

Pět set amerických firem, ty největší, co na tamních burzách najdete. To je S&P 500 v jedné větě. Jde o takzvané large cap společnosti, tedy podniky s vysokou tržní hodnotou. Nevybírá je počítač ani náhoda, ale komise analytiků podle jasně daných pravidel. K těm se za chvíli dostaneme.

Jedna věc plete začátečníky skoro vždycky. Firmy v indexu totiž nemají stejnou váhu. Není to tak, že by každá tvořila přesně jednu pětistovku celku. Naopak. Čím větší firma, tím větší kus indexu ukrojí. Apple sám o sobě dlouhodobě zabírá jednotky procent, zatímco na ty nejmenší zbydou setiny. Když se tedy daří pár technologickým gigantům, potáhnou nahoru celý S&P 500.

Historie indexu

Jméno indexu nese firma Standard & Poor’s a její kořeny sahají překvapivě hluboko. Už v roce 1860 vydal její zakladatel Henry Varnum Poor příručku pro investory do tehdejší žhavé novinky, do železnic. Dodnes patří Standard & Poor’s mezi nejrespektovanější ratingové agentury na světě.

Samotný index se rodil postupně. V roce 1923 vznikl takzvaný Composite index s 233 akciemi, přepočítával se jednou týdně. O tři roky později se zúžil na 90 firem, zato s denním přepočtem. A do dnešní podoby, tedy pěti set amerických společností, dozrál v roce 1957. Od té doby v podstatě běží pořád.

Výběr společností v indexu a jejich obměna

Teď malý zádrhel, který zamotá hlavu skoro každému. Index se jmenuje 500, ale akcií je v něm 505. Jak to?

Může za to pět firem, které mají zalistované dvě různé třídy akcií. Učebnicový příklad je Google, respektive Alphabet. Firem je tedy 500, cenných papírů 505. Dohromady tvoří zhruba 80 % celé americké ekonomiky. Když mluvíme o S&P 500, mluvíme prakticky o americkém trhu jako takovém.

Aby se firma do indexu vůbec dostala, musí splnit několik podmínek:

• s akciemi se obchoduje na burzách NYSE nebo NASDAQ,
• společnost dosáhla stanovené minimální tržní kapitalizace v řádu miliard dolarů, kterou S&P pravidelně zvyšuje,
• v posledních šesti měsících před zalistováním titulu se měsíčně obchodovalo minimálně 250 tisíc kusů akcie,
• poměr ročně obchodovaného objemu peněz na této akcii vůči její tržní kapitalizaci je větší než číslo 1,0,
• společnost by měla být z USA, tato podmínka má ale své výjimky,
• vylučují se některé cenné papíry, například podílové listy fondů, podíly v uzavřené společnosti, opce, převoditelné dluhopisy apod.,
• od roku 2017 platí, že se nezalistuje více než jedna akcie každé společnosti.

Právě ten poslední bod je důvod, proč akcií napočítáte 505, a ne rovných 500.

Seznam se navíc nedrží věčně. Jednou za čtvrt roku ho tvůrci indexu revidují a případně obmění. Snaží se sice vybírat firmy tak, aby vydržely a nemusely po pár měsících zase ven, i tak ale řada zvučných jmen časem vypadla. The New York Times, Wendy’s, Texaco, Kodak. Být velký zkrátka není doživotní jistota.

Historický výnos indexu

A teď to, co většinu lidí zajímá nejvíc. Kolik to vynáší?

Dlouhodobě se průměrný roční výnos S&P 500 pohybuje kolem 10 %. Když připočtete reinvestované dividendy, byl za posledních deset let ještě o kus vyšší, zhruba 13 až 15 % ročně. Některé roky byly vyloženě tučné. Třeba 2025 skončil růstem okolo 16 %, s dividendami dokonce kolem 17 %. Při psaní této aktualizace v červenci 2026 se index pohyboval okolo 7 500 bodů.

Takhle růžové to ale není pořád. V krizových letech umí index spadnout i o desítky procent. Zajímavé je, že jako celek padá mírněji než jednotlivé akcie v něm. Vezměme krizi z let 2007 až 2009. Microsoft tehdy ztratil kolem 60 % ceny. Walmart ve stejném období „jen“ 28 %. Index, který v sobě má obojí, skončil někde mezi.

Ukažme si dva učebnicové propady. Na přelomu tisíciletí praskla takzvaná dot com bublina a S&P 500 během následujících dvou let přišel zhruba o polovinu hodnoty. O pár let později, v roce 2007, udeřila hypoteční krize a index od svého vrcholu odepsal asi 56 %.

Vypadá to děsivě, uznávám. Jenže pointa je jinde. Z každého takového propadu se index nakonec zvedl a připsal k předchozím maximům další stovky procent. Kdo za ta léta neprodával a v propadech naopak přikupoval, ten vydělal.

Využití S&P 500

Index má v zásadě dvě role. Ta první je čistě informační. Slouží jako teploměr americké ekonomiky. Daří se firmám, roste index. Přituhne, index klesá. Jednotlivé akcie se přitom houpou prudčeji, index jako celek je klidnější.

Druhá role je ta, kvůli které tu nejspíš jste. Investiční. S&P 500 dlouhodobě zhodnocuje kapitál v průměru okolo 10 % ročně, a to už i se všemi krizemi a propady, které jsme před chvílí zmínili. Nejsou to tedy čísla z ideálního světa, ale reálný průměr i s těmi ošklivými roky.

Proč do S&P 500 investovat

Proč zrovna tenhle index, a ne něco jiného? Důvodů je hned několik.

Hodí se na dlouhé držení. Klidně na celý život. Podívejte se na jakýkoli dlouhodobý graf. I člověk, který nakoupil v tu nejhorší možnou chvíli, na lokálním vrcholu těsně před propadem, je po deseti letech i tak násobně nahoře. Chce to jen nepanikařit a nevyskočit ven zrovna v nejhorším.

Pak je tu diverzifikace, to známé pravidlo o vejcích a jednom košíku. Index ji dělá za vás. Máte v něm banky, průmysl, technologie i zdravotnictví naráz. Klopýtne jedna firma? V pětistovce to skoro nepocítíte.

Likvidita je další plus. Ať držíte jednotlivé akcie nebo ETF, během obchodních hodin z toho jednoduše vystoupíte. Peníze nejsou nikde zamčené.

A nakonec inflace. V červnu 2026 byla ve Spojených státech 3,5 %, v Česku 1,5 %. Dlouhodobý výnos indexu se pořád drží nad těmito hladinami, takže vaše peníze reálně spíš rostou, než aby je inflace pomalu ujídala.

Jak index obchodovat

Koupit si kus S&P 500 na přepážce prostě nejde. Nejjednodušší cesta proto vede přes ETF, tedy fondy obchodované na burze. Takový fond nakoupí akcie přesně v tom poměru, v jakém jsou v indexu, a své podíly pak nabízí na burze. Cena podílu věrně kopíruje hodnotu S&P 500. Vy koupíte jeden kus a máte v kapse malý kousek všech pěti set firem.

Druhá možnost jsou takzvané CFD (contract for difference). To je smlouva mezi vámi a brokerem. Při prodeji vám broker vyplatí rozdíl mezi nákupní a aktuální cenou. Pozor ale, funguje to i obráceně. Když prodáte se ztrátou, ten rozdíl doplácíte vy.

Co ovlivňuje cenu indexu

Co vlastně tím indexem hýbe? V zásadě tři věci.

První je nálada na trhu a celková kondice ekonomiky. Daří se americkým firmám, daří se indexu, prostá úměra. S tím souvisí i nezaměstnanost. Čím je nižší, tím líp se podnikům obvykle vede. Ale pozor na extrém. Když je nezaměstnanost až moc nízko, bývá to signál přehřáté ekonomiky, po kterém často přichází ochlazení a s ním pokles.

Druhým faktorem jsou úrokové sazby Fedu. Nižší sazby znamenají víc levných peněz v oběhu. Firmám rostou tržby i zisky a s nimi zpravidla i jejich akcie.

A do třetice světová politika. V klidných dobách mají trhy tendenci růst. Přijde konflikt, sankce nebo něco jako pandemie covidu, a nálada se obrátí. Tohle nikdo nenaplánuje dopředu, s tím se musí počítat.