Cena zemního plynu a její předpokládaný vývoj

Nejvíce zemního plynu se spotřebuje v USA, celkem přibližně 22 % světové produkce. Následuje Evropská unie se spotřebou 12 %. Zbylé asi dvě třetiny si mezi sebou dělí ostatní části světa. Mezi velké spotřebitele patří také Čína s 5 %, Irán také s 5 % nebo Japonsko, které využívá 3,5 % plynu.

Graf s aktuální cenou zemního plynu

Co je zemní plyn a jak se těží

Zemní plyn je strategické plynné fosilní palivo. Hlavní složkou zemního plynu je metan. Kromě něj obsahuje také látky etan, propan a butan. Tedy zemní plny je směsí uhlovodíků. Jde o extrémně hořlavou látku, která je v plynném stavu lehčí než vzduch.

Zemní plyn je ale také možné zkapalnit. V této podobě se převáží na lodích na velké vzdálenosti. Aktuálně je tímto způsobem možné efektivně dovážet zemní plyn z USA do Evropy. Zkapalnělý zemní plyn zabírá menší objem, logicky má větší hustotu než jeho plynná forma.

Zemní plyn se v přírodě nachází buď samostatně nebo společně s ropou. V některých případech bývají jeho naleziště spojena s černým uhlím. To znamená, že se tato fosilní paliva těží vedle sebe v jedné lokalitě. Pokud se ropa s plynem těží na velice odlehlých místech jako je poušť nebo oceán, pak se velice často zemní plny jednoduše pálí. Další zpracování nebo odvedení plynu se v takových případech ekonomicky nevyplácí.

Zemní plyn se obchoduje v jednotkách MMBtu, což odpovídá přibližně 28,26 metrům krychlových plynu. 1 MMBtu znamená 1 milionu Btu neboli British Thermal Unit, což je jednotka používaná v energetice pro zemní plyn nebo ropu.

Jaké je použití zemního plynu

Zemní plyn je obecně řečeno zdrojem tepelné energie. Zejména v domácnostech nebo také v restauračních provozech se používá se na ohřev vody, topení nebo vaření.

V průmyslu se zemní plyn používá pro výrobu elektrické energie, případně v teplárnách. Nahrazuje tak jiná fosilní paliva, zejména černé uhlí. V Evropské unii se podle dostupných údajů z roku 2020 vyrobí ze zemního plynu přibližně 24 procent elektrické energie.

V posledních letech našel zemní plyn využití také v dopravě, jde o alternativní palivo pro automobily nebo autobusy. Výhodou jsou nižší emise skleníkových plynů a nižší cena oproti benzínu a naftě.

Vzhledem ke své chemické struktuře je zemní plyn zdrojem vodíku pro dusíkatá hnojiva, bez kterých se neobejde dnešní zemědělství.

Produkce zemního plynu ve světě

Podle posledních dostupných údajů za rok 2020 se celosvětově vyprodukovalo 3 835 miliard kubických metrů zemního plynu. Pro jednotlivé producenty jsou pak dostupné poslední statistiky z roku 2018.

Nejvíce plynu se dlouhodobě těží ve Spojených státech amerických, v roce 2018 to bylo 831 miliard kubíků plynu. Jde tak přibližně o necelých 22 procent světové produkce. Následuje Rusko s vytěženými 670 miliardami kubíků. To odpovídá 17 procentům. Mezi další významné země produkující zemní plyn patří Írán, Kanada, Katar a Čína. Poslední vyjmenované státy dohromady vyprodukují asi 20 procent ročních zásob plynu.

Ze středoevropských zemí je na žebříčku nejvýše Polsko s roční těžbou okolo 6 132 milionů kubických metrů. Ve srovnání s jinými zeměmi tak jde o nepatrné množství. Většina evropských zemí musí zemní plyn dovážet.

Historický vývoj ceny zemního plynu

Ceny zemního plynu jsou dohledatelné přibližně od roku 1990. Cena se na světových trzích většinou stanovuje v amerických dolarech (USD) za 1 MMBtu. Začátkem 90. let 20. století se plyn obchodoval okolo ceny 1,5 USD za MMBtu. Lokální rostoucí trend vyvrcholil v prosinci 2000 na hodnotě 9,7 USD. Následně cena spadla na nová „vyšší minima“ na 2,1 USD v lednu 2002.

V následujících šesti letech došlo ke dvě velkým výkyvům ceny zemního plynu. První velký růst trval od května 2005 a vrcholil v září stejného roku. Zemní plyn tehdy dosáhl svých historických maxim na úrovni 16,4 USD za 1 MMBtu. Poté došlo k poměrně strmému propadu ceny na 4,5 amerických dolarů. V roce 2008 v červnu se cena téměř vrátila na maximální hodnoty, ale nedosáhla jich. Plyn tehdy stál přes 13,3 USD.

Mezi koncem roku 2008 a rokem 2020 cena komodity vytrvale klesala, byť s cyklickými výkyvy během topné (zimní) sezony. Plyn začal znovu růst v červnu 2020. Z úrovně 1,7 amerických dolarů za 1 MMBtu se dostal v dubnu 2022 na přibližně 6 USD za jednotku.

Výhled ceny zemního plynu do budoucna

Z pohledu technické analýzy vidíme první rezistenci u zemního plynu na hodnotě 7,2 USD za jednotku. Pokud by došlo k prolomení této hodnoty, pak by následovaly hranice 9 a 10,8 USD, případně až 13,25 amerických dolarů.

Pokud by cena komodity měla klesat, byť pokles není za současných podmínek příliš pravděpodobný, pak velice důležitý support ceny nalezneme na hodnotě okolo 5 USD.

Jak obchodovat zemní plyn

Plyn je komodita a proto se nejčastěji obchoduje pomocí futures na specializovaných komoditních burzách. K nejznámějším patří v případě zemního plynu americká komoditní burza CME nebo kanadská ICE. Futures se obchodují k určitému měsíci, tedy například ke květnu 2022.

Kromě futures mohou obchodníci využít tzv. CFD (contract for difference). Tyto kontrakty jsou v případě zemního plynu obvykle v jednotkách 1 MMBtu, jak jsme ji popsali výše.

S trochou nadsázky pak lze investovat do plynu i „fyzicky“. Domácnosti, které odebírají zemní plyn na vytápění nebo na vaření, si mohou cenu plynu nechat u svého dodavatele zafixovat. Zákazníci tak uzavřou smlouvu s určitou fixní cenou na dané období. Takový postup zvolí ten, kdo spekuluje na růst ceny.

Naopak pokud se domníváte, že cena plynu bude v následujících letech významně klesat, je možné odebírat zemní plyn za aktuální cenu. Následně až po poklesu si můžete s dodavatelem dojednat zmiňovanou fixaci ceny odebíraného plynu.

Co ovlivňuje cenu zemního plynu

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících cenu plynu je aktuální roční období. Zemní plyn je zejména v Evropě a Severní Americe využíván na topení v zimě. Celoročně se pomocí zemního plynu vytváří elektrická energie. Pokud je po elektřině v danou chvíli vysoká poptávka, kterou trh neuspokojí jinými (např. obnovitelnými) zdroji, může cena plynu znatelně růst.

Na straně nabídky pak cenu ovlivní, jak velký objem této komodity těží největší producenti, kterými jsou Spojené státy, Rusko nebo Kanada. Obdobně jako u ropy by tyto státy mohly uměle vytvořit nedostatek plynu na trhu, pokud by snížily objem těžby. Cena by následně vzrostla.

Mohlo by vás zajímat: