V nich pak nalézá příležitost k růstu. Hovoří se také o vnitřní hodnotě akcií (respektive o vnitřní hodnotě obchodované společnosti) nebo anglicky o tzv. „Intrinsic Value“.
Používají se různé metriky. Skutečná hodnota se zjišťuje kombinací ukazatelů jako jsou finanční výkonnosti společnosti, výnosy, peněžní tok nebo zisk. Dále se bere v potaz také obchodní model, cílový trh a konkurenční výhody. Podívejme se na jednotlivé účetní ukazatele podrobněji.
Zakladatelé hodnotového investování
Za zakladatele hodnotové investování (anglicky „Value Investing“) se považují dva profesoři ekonomie, Benjamin Graham a David Dodd. Grahamova nejslavnější kniha The Intelligent Investor se skvěle prodává dodnes. Mezi studenty a následovníky Grahama se řadí také velice úspěšný investor Warren Buffett, který z nuly vybudoval svoji společnost Berkshire Hathaway, kterou stále řídí. Tento devadesátiletý investor do značné míry ukazuje, že jde z dlouhodobého hlediska o vhodný a výnosný způsob investování.
Pravidlo jedné třetiny
Na úvod uvedeme jedno základní pravidlo přímo Benjamina Grahama. Zakladatel teorie uvádí, že příležitost k nákupu se objeví tehdy, pokud je akcie podhodnocena alespoň o jednu třetinu.
Ukazatel P/B (Price-to-book)
Jde o poměr ceny akcie (price) k účetní hodnotě akcie (book). Jinak vyjádřeno, jde o násobek kapitálu společnosti, který si investor koupí v ceně akcie. Měří se především hodnota aktiv. V případě, že je cena akcie nižší než hodnota aktiv, akcie jsou podhodnoceny zároveň za předpokladu, že společnost není ve finanční tísni.
Ukazatel P/E (Price-to-earnings)
Někdy je označován anglicky jako P/E ratio. Jde o poměr ceny k výdělkům společnosti. Ukazují se na něm výnosy, tedy zda cena akcie odráží skutečně peníze, které si společnost dokázala vydělat. Poměr P/E se obecně hodně liší podle druhu akcie, například zda je o technologickou společnost nebo banku. Je potřeba si hlídat aktuální doporučení výše P/E, které jsou vyhlašovány zpravidla certifikovanými investičními poradci nebo bankami.
Volný peněžní tok
Jde o hotovost, kterou společnost generuje výnosů svých obchodních operací po odečtení nákladů. Taková hotovost zbývá po zaplacení všech výdajů, včetně provozních nákladů a velkých nákupů (kapitálové výdaje).
Typicky se nakupují v případě průmyslových konglomerátů stroje do výroby nebo například patenty u technologických gigantů. Obecně vzato pokud společnost generuje volný peněžní tok, zbývají jí peníze na investice do budoucnosti podnikání, dokáže bez problémů splácet své dluhy, vyplácejí se dividendy a společnost prosperuje.
Nadhodnocené nekupovat
Podrobný výklad jednotlivých pravidel uzavřeme jedním obecným. Hodnotové investování si zakládá na tom, že investor nekupuje „drahé“ nebo dokonce „předražené“ akcie. Jakkoli lákavě vypadají současné přední technologické akcie jako je Tesla nebo Apple, většinou kritérií by neprošly a tak by je Graham určitě nekupoval.
Je na uvážení každého investora, zda dá přednost pozvolnému růstu hodnotového portfolia nebo upřednostní dravé akcie posledních dvou desetiletí.
Jak odhalit podhodnocené akcie – porovnávání ukazatelů
Odhalit podhodnocené akcie můžete za použití ukazatelů, které jsme si již uvedli výše v tomto článku (např. ukazatelé jako P/E, P/B apod.).
Porovnávejte ukazatele dle odvětví
Zásadní je, že každé odvětví má pro daný ukazatel jiné obvyklé, popř. průměrné hodnoty. To znamená, že určitý ukazatel může mít např. v bankovnictví úplně jinou obvyklou (průměrnou) výši než třeba v oboru farmaceutického průmyslu.
Obvyklá výše ukazatele P/E
Níže uvádíme seznam odvětví, do kterých se standardně dělí veřejně obchodované společnosti a k nim i hodnotu ukazatele P/E. Pokud se společnost dlouhodobě pohybuje pod uvedenou hranicí, může jít v kombinaci s dalšími ukazateli o dobrý nákup.
- Technologie a IT: Obvykle mají technologické společnosti vyšší ukazatel P/E, které může dosahovat 20 a více. Příklady společností: Apple, Alphabet (Google).
- Finanční sektor: Banky a finanční instituce mohou mít nižší P/E, typicky v rozmezí 10 až 15. Příklady: JPMorgan Chase & Co (JPM), Bank of America (BAC).
- Zdravotní péče: Společnosti v oblasti zdravotní péče mohou mít P/E kolem 15 až 20. Příklad: UnitedHealth Group Incorporated (UNH).
- Energetika: Energetické společnosti, zejména ty, které se zaměřují na fosilní paliva, mohou mít nižší P/E ukazatel, často pod 10. Příklad: ExxonMobil (XOM).
- Spotřební zboží: Firmy z tohoto odvětví mohou mít P/E v rozmezí 10 až 20. Příklady: Procter & Gamble Company (PG), Coca-Cola (KO).
Obvyklá výše ukazatele P/B
Nyní uvádíme také seznam pro ukazatel P/B (Price-to-book). Opět platí, že společnost může být vhodná k nákupu, pokud se bude prodávat za nižší než obvyklou výši ukazatele P/B. Nemělo by ale jít o jediný důvod k nákupu vybrané akcie.
- Technologie a IT: Technologické společnosti často mají vyšší P/B, které může dosahovat hodnot mezi 5 a 10, v jednotlivých případech i vyšší.
- Finanční sektor: Banky a finanční instituce mívají P/B v rozmezí 1 až 2.
- Zdravotní péče: Společnosti v oblasti zdravotní péče mají nejčastěji P/B kolem 2 až 4.
- Energetika: Energetické společnosti zpravidla mívají ukazatel P/B kolem 1 až 2, což odráží hodnotu jejich fyzických aktiv.
- Spotřební zboží: Odvětví spotřebního zboží mívá ukazatel P/B v rozmezí 2 až 4.
Hledejte kvalitní firmy, o kterých se nemluví
Jedním z dalších způsobů, jak detekovat podhodnocené akcie, je sledovat část akciového trhu mimo hlavní mediální pozornost. Média často upřednostňují zpravodajství o populárních společnostech (např. Apple, Microsoft a jiné). To znamená, že méně známé nebo také obecně menší společnosti mohou zůstat bez povšimnutí a tím pádem bez dlouhodobého zájmu investorů, který může cenu akcií zvedat.
Investoři by si proto měli zjišťovat informace o společnostech, které nepřitahují tolik mediální pozornosti. Kde začít? Investoři mohou například hledat pomocí seznamu firem v americkém indexu S&P 500 a zaměřit se v rámci něj právě na mediálně méně známé společnosti.
Nezapomeňte však, že vaše rešerše by měly zahrnovat např. finanční zprávy firem, jejich výkazy nebo analýzy odborníků. Není vhodné se spolehnout pouze na to, že se o určité firmě mediálně nemluví. Firma se musí jevit jako vhodná ke koupi také z dalších ukazatelů.
Kritika hodnotového investování
Najdou se ale také kritici celé teorie. Od poslední krize z let 2007 a 2008 hodnotové tituly poměrně výrazně zaostávají za americkým akciovým trhem, který ženou nahoru zejména vybrané růstové akcie. Nejpatrnější rozdíl je u tzv. skupiny FAANG, tedy Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google (resp. dnes již Alphabet). Tyto akcie mají totiž v indexech poměrně velkou váhu, tedy zvedají celkově trh nahoru.
Investoři obhajující hodnotový přístup často říkají, že náhlé a velmi silné zdražování růstových titulů není dlouhodobě udržitelné. Z historického hlediska (například z pohledu 20. století) mají pravdu. Situace se přibližně od roku 1995 změnila. Pravděpodobně za to může rychlý nástup technologických titulů. Některé technologické firmy, jejichž tržní kapitalizace dorůstá gigantických rozměrů, nezaváhaly ani po splasknutí technologické bubliny v roce 2001 a nezaskočila je ani krize roku 2008.
Na druhou stranu investor by neměl jen celý život čekat na jednu velkou příležitost, která nemusí přijít. Většina poradců a investorů se shoduje na tom, že investování je dlouhodobá záležitost a každý by si měl postupně budovat své portfolio. Jak se ukázalo v letošním roce, s nákupy někdy není dobré otálet, aby vám neujel pomyslný vlak. Někteří investoři jen marně čekají na opravdu velký pokles akcií již od krize roku 2008.
