Ekonomiku země dál sráží povstání separatistů na východě a finanční potíže.
Loni se hrubý domácí produkt Ukrajiny propadl o 6,8 procenta. Centrální banka předpověděla, že ekonomika by měla obnovit růst na konci roku.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ukrajinské hospodářství v celém letošním roce klesne o 5,5 procenta. Očekává, že k růstu se země vrátí až v příštím roce.
Ukrajina v březnu dostala od MMF prvních pět miliard dolarů (asi 121 miliard korun) z dohodnutého úvěrového programu, který má Kyjevu pomoci odvrátit státní bankrot. Čtyřletý program v objemu 17,5 miliardy dolarů (425 miliónů kč) má otevřít cestu k úvěrům od jiných zahraničních věřitelů a celková pomoc, včetně úspor z restrukturalizace ukrajinského dluhu, by během příštích čtyř let měla dosáhnout až 40 miliard dolarů (1 bilión kč).
Ukrajina zároveň zahájila jednání o snížení svého dluhového břemene u soukromých věřitelů. Celkem chce země restrukturalizovat dluh ve výši 23 miliard dolarů (575 miliónů Kč) a ušetřit tím na splátkách úroků a jistiny více než 15 miliard dolarů.
Kyjev chce biliónové reparace
Na 350 miliard dolarů (přes 8,5 biliónu Kč) odhadl Kyjev škody, jež přičítá ruskému vpádu do Donbasu. Stanici 5 kanal to řekl náměstek ministra hospodářského rozvoje a obchodu Oleksandr Borovyk.
Kyjev podle něj musí určit přesnou sumu a být připraven hájit své zájmy. „V nějakém stadiu Rusko zaplatí. Musíme to spočítat, musíme být připraveni a lobbovat všude, kde můžeme,“ prohlásil. Ukrajinské ztráty způsobené válkou na Donbasu srovnal s následky iráckého útoku na Kuvajt v roce 1991.
„Je to 350 miliard dolarů, protože když Irák napadl Kuvajt, následně rozhodli, že dluží 320 miliard dolarů (8 biliónu Kč). Když srovnáme, jak dlouho trvala tato agrese a jak dlouho trvá agrese proti nám, je to skoro srovnatelné,“ vysvětlil.
Střety na Donbasu začaly loni v dubnu a ani přes příměří z Minsku dosud neutichly. Rusko svou účast v konfliktu popírá, podle Kyjeva a Západu ale vyzbrojuje proruské povstalce a vysílá na Donbas i své vojáky.